Červen 2013

7.Díl - Odcházím

24. června 2013 v 16:21 | Will Fred |  Frenemias - příběh One Direction



Domluvili jsme se na pozdní odpoledne a schůzku a tak jsem se tam dostavil.Zase jsem potkal Louise.Pozdravil mě ale utekl pryč.Nijak jsem tomu nevěnoval pozornost.Postupně jsem potkal všechny kluky, ale posledního Liama.Pozdravili jsme se a vysvětlil jsem mu co tam neudělat.On se usmál a řekl, že doufá že to příjmu v dobrém.Ale já mu odpověděl, aby si nebyl tak jistý.Jeho pohled zvážněl.Pokračoval jsem dál už tak pro mě bylo těžké sním mluvit.
Došel jsem do kanceláře k šéfovi a posadil se na židli….,, Mám pro tebe dvě zprávy jednu dobrou a druhou mnohem lepší ,, … Začal jsem se divit a tak jsem odpověděl ,, tak mi řekněte o co jde. ,,…,, Tvé místo bylo zrušeno, pry bylo zcela zbytečný tákže Tě propouštíme. ,, No to mě nepřekvapilo chtěl jsem to navrhnout sám..ovšem to co přišlo pak ,, Ale, to jak jsi bránil Louise na všechny udělalo dojem a chtějí ti nabídnout místo bodyguarda kluků.Jsi s nimi velký kamarád a znáš je, navíc nejsi parazit co by donášel a máš kuráž. ,, začal mě dál vychvalovat a já poslouchal, ale nebyl jsem nadšený. Asi po deseti minutách jsem ho z jeho nadšení zastavil a začal jsem mluvit já . ,, Je to od Vás milé, ale to není práce mých snů, je to i velká zodpovědnost, několikrát jsem zažil šílené fanynky a ted i útok Haterů a to je prostě na mě moc.Kluci mi sice budou chybět, ale myslím že je načase skončit.A když nemáte jiné místo tak pudu o dům dál.Ale Bodyguarda dělat nechci ,, .Z mé odpovědi nebyl nadšený, ale akceptoval ji…Podali jsme si ruce a rozloučili se, potřebné věci dohodneme jiný den.Jakmile jsem , ale vlezl do dveří přišlo mi to neuvěřitelně líto.Odmítl jsem sice tu práci, ale odejít jsem nechtěl.Co čert nechtěl kluci na mě čekali na konci chodby.Liam mě chytil kolem ramen a objal mě, proč chci odejít.Do toho Zayn , Harry a Niall ten už pofnukával.Řekl jsem mu at toho nechá nebo začnu taky a to nechci.Louis byl v pozadí jen koukal.Liam zopakoval svoji otázku.,, Protože dělat Vám bodyguarda nechci je to velká zodpovědnost a jiné místo pro mě nemají.Budu se muset vrátit zpátky do své rodné země a začít tam. ,, Kluci byli smutní.Naposledy jsem je objal a rozloučil se s nimi.Bylo to těžký.

O tři dny později jsem se rozloučil i paní a panem Stanovými a jel jsem na letiště.Zrovna tam byla puštěná televize se zprávami a byli tam Kluci že odjíždějí na celosvětové turné, které bude trvat až do září.Utřel jsem slzu a nastoupil do letadla…pustil jsem si písničku a pořád dokola jsem poslouchal od kluků Taken.

Čas běžel a já se znova začlenil v mé rodné zemi, našel práci, která mě nebavila ale uživila mě.Ale už nikdy jsem nepřestal sledovat kluky jak se mají.Sledoval jsem jejich koncerty, videa na youtube a co se o nich drbe.Znal jsem se dobře tákže mě nějaký kecy v bulvárech nevytrhli ze židle.Každopádně se mi po nich moc stýskalo.Strašně moc.Nevzal sem si na ně žádný kontakt, nechtěl jsem jim dělat potíže kdyby mi někdo vlezl do mobilu, e-mailu a tak celkově.Zůstal jsem raději i utajovaný Directioner.

Uběhli dva roky od toho kdy jsem přijel z Anglie a hned jak jsem zapnul televizi vyběhla na mě zpráva, že One Direction přijedou do Prahy a budou zde mít celkem dva koncerty aby potěšili všechny fanynky.Bylo jasný že se na ně půjdu rád podívat.Lístek jsem měl zaplacený a dokonce mi přišli i domů a já se vydal na cestu do Prahy…To šílenství bylo nepředstavitelný.Když jsem se konečně dostal do arény šel jsem na své místo.Dostal jsem se do prostředního podia.Zdalipak mě ještě kluci poznají ptal jsem se sám sebe…

Nestačil jsem se divit potom ….